pondelok 8. apríla 2019




     7 apríl 2019 nedeľa povrchovka na jazere

              Konečne sme opäť v teréne moc sa mi samému zo Žiliny vyraziť nechcelo....
              Napokon bolo nádherné počasie ale ráno bola hmla tak že to tak jednoznačné ráno nebolo....
              Ideme pozrieť do kúta na etáž pod Diamantové vŕtanie
              Voda v jazere je mimoriadne čistá s tou najlepšou viditeľnosťou.
               Také granitové zvaráky krásne obrúsené vodným tokom a tú?
              Odkiaľ tu boli dotransportované? Asi sa skotúlal odniekiaľ zhora.... ale kde sa tam zobrali
                Voda je nádherná ale ja sa na ňu moc neteším.... začínam odznova
                Vybiehame na prvú etáž....
               Vo vode musí byť viditeľnosť aj na viac ako 10 metrov
               Všimli sme si že hneď vedľa Diamantového vŕtania sa nám z brala odtrhli veliké bloky v budúcej akcii sa tam
               budeme musieť mrknúť
               Toto je jeden z blokov ktorý sa odtiaľ odtrhol... a to sme uvažovali že tam pod tým budeme pracovať je
               to priamo na strede anomálie nameranej elektrickou tomografiou
               Detajl... je vidieť aké je tu nebezpečné prostredie hlavne v prechodovom období od zimy k jari. Steny sú
               nestabilné a stále zvetrávajú a rozpadávajú sa.
               Jazero je teraz mekkou rybárov...
               Miesto kde Jožo Ridzoň termokamerou videl teplé výduchy ale to nám upresní až keď príde do terénu...
                Prezerám podozrivé kúty erodované vodou....
               Občas pozrieme k jazeru....
                Je nebezpečné sa tu aj zdržiavať niektoré bloky sú tú tesne pred zrútením....
                Rýchlo opúšťame exponované miesta ohrozované rútením.....
               Zaujímavá porucha ktorá by mohla nasávať vzduch....
               Rybári nedávno čistili okolie jazera....
              Porucha s drobnými drúzami kalcitu....
             Peťo hore celú zimu lyžoval....
              Ešte raz výrazná podozrivá porucha....
              Útes nad jazerom...
             Našli sme veľký a ťažký kus kremeňa.... najprv sme si mysleli že ide sintrovú kryhu
              Jazero je pusté a ešte bez zelene....
              Na táborisku nad jazerom sme našli kus jazerného sintru
              Ideme k pieskovej jaskyni na druhej strane jazera....
               Prierez sintovou vrstvou...
               Rybačka na jazere v príjemnom slnečnom počasi
              Peťo sa prezliekol do montérok...
             Vodou erodovaný kus ktorý sme našli na spodku pieskového horizontu
              Na základni sme nenašli kľúče od šopy kde máme veľkú lopatu tak pracujeme len s malou poľnou lopatkou.
               Ešte raz to tu vyčistíme a uvidíme....
             Zoškrapované kusy ktoré vypadli z portálu. Po zime odkrytá hornina intenzívne zvetráva...
               Nabudúce očistíme a riadne zdokumentujeme....
              Vo vlaku sme sa s Peťom bavili že ktorá lokalita je v Malej Fatre najperspektívnejšia
              Ja tvrdím že najperpektívnejšia lokalita v Malej Fatre je na Istrii .....
               Tie škrapy sú mimoriadne.... Ak máme niekde ešte nejakú šancu tak je to práve na Istrii....
             V Malej Fatre si už ťažko zaobjavujeme....
                Tu odkrývame len beznádejne zanesenú dutinu
            Strop dutiny plný kanálikov.... Po zime zo stropu opadal piesok....
               Keď sme sa vracali k vode poprosil nás tento rybár aby sme  ho odfotili s úlovkom...
               Nabudúce ten strop vyčistíme a zdokumentujeme preto že to všetko časom opadne.
                Takto vypadá Dúhový pstruh....
               Priestor je naozaj pekne modelovaný eróziou presakujúcich vôd....
               Takého dúhového fešáka som namôjveru ešte nevidel...
               Poodkrývami aj bočné steny a zdokumentujeme tú morfológiu tejto dutiny....
               Pstruh bol už nad normu odrastený tak že ho bolo treba pustiť opäť do vody......
             Tieto dolomitické vápence sú veľmi krehké....
              Ultrakrátke vlnenie....
            Táto stena sa pomaly rozpadá
               To čumíme na dúhového pstruha.....
              Zaujímavý kus vápenca.....
              Idem obzrieť popadané kusy vápencov....
               A na koniec koštujeme chladnú vodu...
              Krásne skorodované ťažbou odkryté steny.....
               Peťo sa najprv namočí po pás
               Takto sa prejavuje korózia presakujúcich vôd....
                Voda je krásna a priezračná.. ale chladná.
              Pekné kúsky....
               Peťo chodí stále do posilky a mal by som tam naklusať aj ja....
                Znaky skrasovatenia sú tu všade...
               Husté až hubovité kaverózne prekrasovatenie do anastomóz a rozptílených dutín
               No moc sa mi tam nechce odvikol som....
               Táto zanesená dutina ktorá vedie odniekiaľ niekam je dôkazom toho že v dolomitoch dokáže voda budovať 
               zaujímavé krasové systémy.
              A to čo sme namerali v dolomitoch na terase južne od jazera je presne takáto dutina s tým rozdielom že 
              nie je zanesená. Tam nám chýbajú k prerážke ani nie 2 metre...
              Keď už nič tak toto zistenie je veľmi dôležité.... mali by sme tú prerážku dokončiť
             Vbehol som síce do vody  rýchlo ale, zasa som tam dlho nevydržal....
              Skorodované kusy blokov sa válajú všade okolo...
             Zasa sa dostať do formy to nejaký čas potrvá....
             Drobné kalcitovú drúzy sú v pieskovej sonde časté....
            Peťo sa už ide do studenice ponoriť...
              Všade už kvitne Podbel...
              Peťo už v pohode pláva ako keby tréning nikdy ani neprerušil. Chodil sa ale oko hovorí válať pravidelne 
              do snehu a to hneď vidieť na jeho výkone...
             Kryštalizovaný kalcit
              V zime som pracoval na troch článkoch a na našej správe tak že som akcie i otužovanie zanedbal. A nešlo 
              len o tie články bolo tam treba povyberať kopec fotografií a graficky ich spracovať. V počítači ako vždy bordel 
              a tak som mal strašný problém dať dohromady fotografie
               Peťo pláva  ako ako Pepek námorník...
               Ja sa síce do vody vrhnem ale hneď zas rýchlo plávam ku brehu...
               Skrátka si neverím a radšej sa držím na plitčine.
               Peťo pláva tam a nazad tak ten musel v tom snehu fakt dobre trénovať.
               Snažím sa tretí krát vo vode trochu dlhšie poplačkať...
               Náš odhad je že voda má okolo 10 stupňov
               Obloha je zariasená a zastriekaná chemetrails
               Peťo má dosť... bol vo vode okolo 7 - 8 minút a celkom bez problémov


Tu je celkom prehľadný článok ako drasticky bola decimovaná Ruská veda:
Kdo vraždí ruské vědce? Za 15 let záhadně zemřelo více než 70 zástupců vědecké elity Ruska

Výsledok vyhľadávania obrázkov pre dopyt vraždy
„Někdo ‚kuchá‘ hlavy nositelů strategických tajemství s použitím psychotropních, technických a jiných prostředků.
V CIA mají speciálně vytvořený seznam vynikajících ruských vědců, včetně jaderných fyziků. Jsou v něm stovky jmen,“ napsala svpressa.ru
Před pěti lety za podivných okolností havarovalo letadlo, ve kterém letělo pět nejlepších ruských jaderných fyziků. Vědci pracovali na výstavbě Bušerské jaderné elektrárny v Íránu. Jedním z nich byl Andrej Trofimov.
V USA volají po potrestání ruských jaderných fyziků
Letadlo bylo v absolutním pořádku a stejně tak i jeho posádka. A pokud snad někdo tuto katastrofu spojoval s konspiračními teoriemi, pak to rozhodně nebylo na ruské straně, ale byly to například izraelské noviny Haaretz, jejichž novináři několik dní věnovali velkou pozornost spiknutí týkajícímu se ruských vědců.
Ale není třeba být raketovým vědcem, aby si člověk dal dohromady dvě a dvě: protože během předcházející prezidentské kampaně se uchazeči o prezidentské křeslo ve Spojených státech vůbec s ničím netajili a hlasitě hovořil v médiích o tom, že je prý už na čase „fyzicky eliminovat ruské atomové vědce“, kteří tím, že pomáhají vybudovat Bušerskou jadernou elektrárnu, působí škodu národní bezpečnosti Ameriky.
USA teda konajú rovnako beštiálne ako Izrael ktorý celkom otvorene vraždil Iránskych atómových fyzikov.
Před šesti lety zahynul expert na jaderné zbraně Alexander Pikajev. Příčiny jeho smrti dosud nejsou známy. Ale jeho osobní počítač byl přitom důkladně vyčištěn. A takových záhadných tragédií jsou desítky a desítky. Například v únoru roku 2008 havarovalo letadlo, ve kterém letěl další jaderný fyzik Arkadij Mullin. Vyšetřování policistů z Francie, kde k havárii došlo, nic nepřineslo. Tamtéž, a taky z neznámého důvodu, na služební cestě náhle zemřel předtím zcela zdravý pětatřicetiletý ruský vědec Michail Poljanský.
Jedním z čerstvých případů záhadných úmrtí byla vloni na podzim smrt Sarkise Karamjana, vedoucího vědeckého pracovníka Laboratoře jaderných reakcí při Spojeném ústavu jaderného výzkumu, k níž došlo v Turecku. Turečtí vyšetřovatelé navzdory velmi podezřelým okolnostem tvrdí, že vědec se prostě utopil.
Před dvěma lety odešel na každodenní procházku na Losinově ostrově profesor, doktor fyzikálně-matematických věd Alexej Červoněnkis a – zmizel. Když ho později našli, konstatovali jako příčinu smrti… podchlazení. V září a v parku, který vědec znal jak svých pět prstů.
Jaderní fyzici, chemici, konstruktéři, programátoři, mikrobiologové, experti v leteckém, kosmickém a vojenském vývoji, matematici, psychologové, biologové, neurolingvisti, lékařské kapacity, technici… Jako by se nějaký zlý démon vznášel nad ruskými vědci. V Americe je z každé takové nehody mimořádná událost národního rozsahu. V Rusku je potichu tráví, řežou, mučí nebo prostě jen zabíjejí.
Rusko, Ruský vicepremiér Dmitrij Rogozin
Rusko odstúpilo od amerického projektu výstavby stanice pri Mesiaci
Rusko oznámilo, že "si nemôže dovoliť zúčastniť sa na americkom projekte výstavby stanice na obežnej dráhe Mesiaca v jeho súčasnej podobe". Podľa agentúry Interfax to v ruskom meste Koroľov vyhlásil šéf ruskej vesmírnej agentúry Roskosmos Dmitrij Rogozin.
Rusko sa na americkom projekte nebude zúčastňovať „vo vedľajšej úlohe“, ale vybuduje vlastný transportný systém, uviedol Rogozin.
Dodal, že Rusko by mohlo vybudovať lunárnu vedeckú stanicu „spolu s členskými štátmi BRICS“ – spoločného hospodárskeho zoskupenia krajín Brazília, Rusko, India, Čína a Južná Afrika.
„Či to bude ruská alebo medzinárodná lunárna stanica, to je ešte predmetom rozhovorov,“ poznamenal Rogozin.
Pripomenul, že Rusko spustí svoj program nepilotovaných letov na Mesiac v roku 2021.
https://vat.pravda.sk/vesmir/clanok/485178-rusko-odstupilo-od-americkeho-projektu-vystavby-stanice-pri-mesiaci/
Výsledok vyhľadávania obrázkov pre dopyt Ruská veda a vraždy ruských vedcov
Prvý námestník riaditeľa spoločnosti Energija Jevgenij Mikrin v novembri – vo svojej prezentácii na konferencii venovanej 20. výročiu fungovania Medzinárodnej vesmírnej stanice (ISS) – oznámil, že prví ruskí kozmonauti by mali na Mesiaci pristáť v období po roku 2030. Ich misia by mala trvať 14 dní.

Podľa plánu na výskum Mesiaca budú prvé posádky na Mesiaci pristávať po lete zo stanice na jeho obežnej dráhe. Táto stanica bude skonštruovaná aj na základe skúseností s vývojom ruského segmentu ISS. Stanica na obežnej dráhe Mesiaca by mala byť dokončená v rokoch 2030–35.
Spomínaný ruský plán na prieskum Mesiaca pozostáva z troch etáp, uviedol Mikrin.
Prvá etapa zahŕňa prípravu technologických postupov, zostrojenie základného modulu pre stanicu na obežnej dráhe Mesiaca, skúšky pilotovanej rakety Federacija, monitorovanie Mesiaca automaticky riadenými stanicami. Stanica na obežnej dráhe bude mať moduly na pristávanie a štarty rakiet, ako aj nákladných modulov.

Druhá etapa – v rokoch 2025–35 – zahŕňa prípravu výsadkov na povrch Mesiaca, prvé pilotované lety na Mesiac, výstavbu a rozmiestnenie prvých modulov budúcej stálej základne na Mesiaci.
V tretej etape, po roku 2035, sa zavŕši výstavba plnohodnotnej základne na Mesiaci.

CIA menila režimy a cvičila povstalcov.

 Výsledok vyhľadávania obrázkov pre dopyt CIA operácie


Krvavá sklizeň

V létě roku 2010 v bytě v Šelkovu našli tělo Alexeje Frolova, specialisty na mikroelektroniku a telemetrické přístroje, který byl náměstkem generálního ředitele společnosti akciové společnosti „Měřicí technika“, kde se vyráběly přístroje pro vojenskou i raketo-kosmickou oblast. Alexej, který samozřejmě pracoval s tajnými informacemi, byl dříve, než ho zavraždili, zvěrsky mučen.

Loupež? Společnost, pro kterou pracoval, je vědecko-výrobní sdružení plnící objednávky Ministerstva obrany RF a Centrálního aerodynamického ústavu… A doslova za pár dní byl za bílého dne zavražděn na své chatě v Podmoskoví zaměstnanec téže společnosti — laureát Státní prémie, profesor Gennadij Pavlovec, doktor technických věd, který byl považován za velkého odborníka v oblasti aerodynamiky. Vědec měl na sobě desítky bodných a řezných ran a na konec podříznuté hrdlo.

Takto beštiálne vraždili fašisti cudzích tajných služieb vedcov v Rusku v prvom desaťročí nového milénia

Ale velké překvapení čekalo operativce a vyšetřovatele následně: při bližším ohledání byly na těle vědce nalezeny podivné tmavé skvrny — stopy, ale od čeho? Stejné skvrny, navíc rozmístěné do pravidelných geometrických obrazců, byly později objeveny i na těle jiného vědce ze společnosti „Volžský elektromechanický závod“, spolupracujícího s předchozí společností a zároveň i s akciovou společností „Almaz-Antaeus“. A znovu tu byla zranění nožem a podivné stopy evokující sugestivní myšlenku na mučení.

V létě roku 2003 v průběhu jen několika hodin byli zabiti vedoucí „Almaz-Antaeus“ Igor Klimov a Sergej Ščitko. První z nich byl dříve zaměstnancem Služby zahraniční rozvědky a později pracoval v Administrativě prezidenta a Ščitko byl v době smrti náměstkem generálního ředitele společnosti „Ratep“ — i tato serpuchovská radiotechnická společnost byla součástí koncernu.
O rok dříve byli ve městě na Něvě zabiti Ruben Narimanov a Michail Ivanov — vedoucí manažeři dalších podniků patřících k „Almaz-Antaeus“. V roce 2009 byl v hlavním městě zastřelen ještě jeden vysoce postavený vědecký pracovník — Andrej Baraběnkov.
Významný vědec v oblasti mikrobiologie, profesor Ruské státní lékařské univerzity, Valerij Koršunov byl nalezen s proraženou hlavou na schodišti před vlastním domem. Jeho jedinečné objevy pomáhaly léčit i nemoc z ozáření, a tak byla po jeho léčebné metodě poptávka nejen v Rusku, ale i za oceánem. Z důvodu úmrtí profesora byly pak k bolestivému umírání odsouzeny tisíce lidí.

 


Člověk odnikud UFO vraždí Ruských vedcov a maže im pamäť UFOS sa pridali na stranu DOBRA v USA!

Psycholog s celosvětovou působností, člen-korespondent RAV (Ruské akademie věd) Andrej Brušlinský zemřel po loupežném přepadení v lednu 2002. O tři týdny dříve byl zabit akademik RAV Igor Glebov, ředitel petrohradské společnosti NIIelektromaš. Рoté, co se vypořádali s vojenským psychologem Michailem Ionovem v říjnu téhož roku, útočníci ukradli z jeho portfolia tajné dokumenty o reflexním ovládání vědomí člověka. O půl roku později zahynul násilnou smrtí vedoucí Mezinárodního centra pro jadernou bezpečnost Sergej Bugajenko.
A po dvou a půl měsících stejně skončil vedoucí katedry Akademie Žukovského generál, akademik RAV Alexander Krasovský.

V roce 2006 postihla tragická smrt člena-korespondenta RAV, genetika Leonida Koročkina. V roce 2007 za jízdy vyhodili z vlaku dalšího jaderného fyzika Igora Dobrunika. Vývojář nových vzorků vojenské techniky Vjačeslav Truchačev byl zabit v roce 2012 v Tule.
Ještě záhadnější byl osud třiceti lidí, kteří zcela ztratili paměť. Mezi nimi bylo mnoho vynikajících vědců. Všichni do té doby žili aktivní vědecký život a často létali do zahraničí, včetně USA, na sympozia, mezinárodní setkání a konference. A není žádným tajemstvím, že tam často dostávali od svých kolegů napojených na zpravodajské služby pozvánky ke spolupráci ve prospěch Spojených států.

Nejednu takovou lákavou nabídku dostal od amerických vědců i jaderný fyzik z Krasnojarského kraje Sergej Podojnicyn, jehož práce byly pro zahraničí velmi zajímavé. A není divu, protože měl vyšší stupeň přístupu k nejvíce utajovanému vývoji a tajným dokumentům. Zdá se však, že vědec nabídky americké strany odmítl.

Na podzim roku 2003 odešel z domova a zmizel. Objevil z ničeho nic v rodném Železnogorsku o několik měsíců později a ve velmi špatném fyzickém stavu. Podojnicyn si nepamatoval nic z toho, co se s ním po celou tu dobu dělo. Kromě toho sotva mohl mluvit a ztrácel orientaci v prostoru. Neměl u sebe žádné doklady. Přibližně stejná historie se opakovala i s profesorem Novikovem z Kazaně. I on odešel do práce a nevrátil se. Našli ho až po několika měsících pod Saratovem zhruba ve stejném stavu jako Podojnicyna — se zcela vymazanou pamětí.

Súvisiaci obrázok

To určite majú na svedomí UFO únosy vedcov v Rusku:-) Tajné služby USA to celkom isto nemohli byť kdeže

A takový případ není jeden, ani dva, ale je jich mnoho. Někdo „kuchá“ hlavy nositelů strategických tajemství s použitím psychotropních, technických a jiných prostředků. V CIA mají speciálně vytvořený seznam vynikajících ruských vědců, včetně jaderných fyziků. Jsou v něm stovky jmen. Máme čekat na pokračování lovu na vědeckou elitu Ruska? Tato otázka zatím zůstává bez odpovědi.
Zdroj: http://svpressa.ru/war21/Súvisiaci obrázok


Tento záber je veľmi zaujímavý. Je fotený v protisvetle na obežnej dráhe a celkom evidentne na ňom vidieť hviezdy čo je v rozpore s fotografiami nafotenými na Mesiaci













Žiadne komentáre:

Zverejnenie komentára

nedeľa 18. februára 2018     Foto k správe o činnosti v roku 2017     Dokumentácia k práci v lome Kraľovany II. - nie je dokončené zat...