ČIASTOČNÉ MERANIE
V NOVÝCH PRIESTOROCH ĽUDMILY
V sobotu 27. 6. 2020 sa uskutočnila ďalšia pracovná akcia vo vchode do jaskyne Ludmila
že objektív je zamlžený
jaskyne Ludmila.
po jednom malom rume
toku niekdajších vôd
fotoaparát. Volné pokračovanie niekde do masívu sa nečrtá, ale i tak po kompletnom zameraní systém
jaskýň Ludmila a Jaskyňa udavačov presiahne dĺžku 300 metrov čo je pri malofatranskom dlhoročnom
krátkometrážnom jaskyniarskom biedení pomerne dosť.
tam niekde predsa len priestory ešte môžu pokračovať
Až dno pred vchodom prehĺbime a riadne zabezpečíme bude sa dať bezpečne vyťhať z priestorou
nasutený matroš a bločky čím sa možno podarí otvoriť cestu do ďalšieho pokračovania.
vŕtaním
do Ľudmily
Jaskyňa by pripojením značne presiahla dĺžku 350 metrov a atakovala by hranicu 400 metrov a práve toto
potrebujeme na lokalite dosiahnúť mať tu na lokalite nielen najkrajšiu ale aj najdhšiu jaskyňu
Plazivku do nových priestorov ohrozujú väčšie bloky musíme ich odtiaľ dostať.
s ďalšími priestormi a to pokračovanie by sa tam predsa len mohlo nájsť čo by bolo pre nás veľmi dobré nutne
potrebujeme ďalšie metre v jaskyni.
sa skladá z veľkých balvanov ktoré pevne držia pri sebe a práce preto nebudú ľahké
Podle
velkého počtu průzkumů pomůže konzumace velkého množství kávy nejen
zmenšit riziko vzniku některých druhů rakoviny, ale také prodloužit
život, píše Express.co.uk.
Podle
názoru předních odborníků ve zdravotnictví je káva jedním z
nejzdravějších nápojů na světě. Obsahuje stovky různých prvků, jež
poskytují zdraví velké přednosti včetně zvýšení délky života.
Několik průzkumů ukázalo, že z těch, kdo pravidelně pili kávu, umřelo během průzkumu méně lidí.
Káva neutralizuje volné radikály, které existují v přírodě jako součást obvyklých metabolických funkcí. V průzkumu, který se konal spolu s Národní lékařskou knihovnou USA a Národním zdravotnickým ústavem, byla zjištěna souvislost mezi konzumací kávy a úmrtností v deseti evropských zemích. V článku se praví:
„Konzumace kávy zajistí vliv řady biologicky aktivních látek, včetně mnohých, jež mají antioxidantní aktivnost. Větší konzumace kávy souvisí rovněž s nižší úrovní zánětů, rezistenci vůči inzulínu a zmenšením rizika vzniku cukrovky.“
Vědci z Harvardské vysoké školy lékařské dodali, že káva má stovky komponent. „Víme ale, že jedna látka, kyselina chlorogenová, působí jako antioxidant (který pomáhá našemu organismu v boji se škodlivým vlivem oxidace).
Několik průzkumů ukázalo, že z těch, kdo pravidelně pili kávu, umřelo během průzkumu méně lidí.
Jak dokáže káva prodloužit život?
Přední zdravotníci objevili až 1 000 antioxidantů v kávových zrníčkách a stovky dalších, jež vznikají během restování. Antioxidanty pomáhají bojovat se záněty, jež jsou hlavní příčinou četných chronických stavů včetně artritidy, aterosklerózy a mnoha různých druhů rakoviny.Káva neutralizuje volné radikály, které existují v přírodě jako součást obvyklých metabolických funkcí. V průzkumu, který se konal spolu s Národní lékařskou knihovnou USA a Národním zdravotnickým ústavem, byla zjištěna souvislost mezi konzumací kávy a úmrtností v deseti evropských zemích. V článku se praví:
„Konzumace kávy zajistí vliv řady biologicky aktivních látek, včetně mnohých, jež mají antioxidantní aktivnost. Větší konzumace kávy souvisí rovněž s nižší úrovní zánětů, rezistenci vůči inzulínu a zmenšením rizika vzniku cukrovky.“
„Nedávné průzkumy v USA ukázaly, že větší konzumace kávy měla za následek menší riziko úmrtnosti na všechny příčiny,“ poznamenali experti.Výzkumníci dospěli k závěru, že lidé, kteří pili více kávy, měli menší riziko úmrtí na všechny choroby v porovnání s těmi, kdo ji nepili, ale s ohledem na kouření a další nezdravé zvyky.
Vědci z Harvardské vysoké školy lékařské dodali, že káva má stovky komponent. „Víme ale, že jedna látka, kyselina chlorogenová, působí jako antioxidant (který pomáhá našemu organismu v boji se škodlivým vlivem oxidace).
„Kyselina chlorogenová může rovněž obsahovat geny, jež zvyšují citlivost vůči inzulínu a snižují riziko vzniku cukrovky 2. typu,“ dodali vědci.
Skupina
vědců z australské Univerzity Monash v Melbourne představila lék, který
má zabraňovat infarktu. Daný vědecký článek byl publikován v
akademickém žurnálu Science Translational Medicine.
Když se vědci snažili simulovat srdeční infarkt
u laboratorních myší, zjistili, že na tvorbu krevních destiček má vliv
jeden z enzymů v těle, a to konkrétně fosfoinositid 3-kináza třídy II.
Poté, co došlo k jeho umělému odstranění, se krevní sraženiny přestaly
tvořit.
Dva roky vědci zkoumali vlastnosti enzymu na laboratorních myších a lidských buňkách. Na několika průřezech krevních destiček pak našli mírně pozměněnou membránu, která bránila destičkám v tom, aby se připevnily k sobě navzájem a i ke stěnám krevních cév. K tomu docházelo i při změně krevního oběhu těsně před infarktem. Enzym zvyšoval krevní srážlivost, což způsobilo srdeční záchvat. Inhibicí tohoto enzymu tak bylo možné zabránit mrtvici i srdečním infarktům, které byly způsobeny zablokováním krevních cév.
Při srdečním infarktu dochází k biochemickým procesům, které vedou k poškození srdce - dochází ke ztrátám v tkáních a svalech, přerušení přísunu krve a kyslíku. Protože srdce samotné je dost těžké regenerovat, kardiologové hledají způsoby, jak mu pomoci a minimalizovat poškození.
Američtí vědci z Kalifornské univerzity v San Diegu společně s německými kolegy zjistili, že klíčovou roli při regeneraci srdce a tím i zvýšení šance na další život pacientů hraje protein MANF, mezencefální astrocyty neurotrofního faktoru. Je schopen opravit poškozené, a dokonce rekonstruovat jiné ztracené proteiny a vykonávat tak funkci proteinového regulátoru.
Dva roky vědci zkoumali vlastnosti enzymu na laboratorních myších a lidských buňkách. Na několika průřezech krevních destiček pak našli mírně pozměněnou membránu, která bránila destičkám v tom, aby se připevnily k sobě navzájem a i ke stěnám krevních cév. K tomu docházelo i při změně krevního oběhu těsně před infarktem. Enzym zvyšoval krevní srážlivost, což způsobilo srdeční záchvat. Inhibicí tohoto enzymu tak bylo možné zabránit mrtvici i srdečním infarktům, které byly způsobeny zablokováním krevních cév.
Regenerace srdce po infarktu
Nedávno jsme informovali o tom, že kardiologové objevili klíčový protein, který pomáhá srdci regulovat průtok kyslíku a krevní oběh a napravovat poškození. Výsledky výzkumu byly uveřejněny v časopise Journal of Biological Chemistry.Při srdečním infarktu dochází k biochemickým procesům, které vedou k poškození srdce - dochází ke ztrátám v tkáních a svalech, přerušení přísunu krve a kyslíku. Protože srdce samotné je dost těžké regenerovat, kardiologové hledají způsoby, jak mu pomoci a minimalizovat poškození.
Američtí vědci z Kalifornské univerzity v San Diegu společně s německými kolegy zjistili, že klíčovou roli při regeneraci srdce a tím i zvýšení šance na další život pacientů hraje protein MANF, mezencefální astrocyty neurotrofního faktoru. Je schopen opravit poškozené, a dokonce rekonstruovat jiné ztracené proteiny a vykonávat tak funkci proteinového regulátoru.
„Čím více je vaše srdce poškozeno, tím horší je prognóza v dlouhodobém horizontu, a proto je náš výzkum zaměřen právě na to,“ uvádí tiskové zpráva univerzity slova vedoucího výzkumu Chrise Glembotského, molekulárního kardiologa a ředitele Kardiologického ústavu v San Diegu. „Zkoumáme, jak zvýšit odolnost srdce vůči poškození následkem infarktu, což zlepší zotavení pacientů.“Vědci proto provedli experimenty na geneticky modifikovaných myších, vyvolali u nich infarkt a pozorovali, jak se budou zotavovat s proteinem MANF a bez něho. Ukázalo se, že s proteinem MANF se zvířata cítila mnohem lépe.
Žiadne komentáre:
Zverejnenie komentára